S manželem jsme byli nesví, že si náš dospělý syn ještě nikoho nenašel. Dávno už měl věk na nějakou známost, ale nikdy se nám nesvěřil, že by navázal nějaký vztah. Když proto jednoho dne přišel a nesměle se nás zeptal, jestli by nám mohl představit svoji novou známost, byli jsme oba dva nadšení.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Pozvala jsem syna a jeho přítelkyni na oběd. Nemohla jsem se dočkat, až tu ženu poznám. Musela být výjimečná, když se syn osmělil a chtěl nám ji představit. To jsem ale nemohla tušit, že to dopadne úplně jinak. Hroznou katastrofou.
Už jsme si mysleli, že se nedočkáme
Hynek je náš jediný syn. Chtěli jsme pro něho s manželem ještě sourozence, ale nebylo nám shůry přáno. Proto jsem se zejména já na syna hodně upnula.
Asi jako každá máma jsem se nemohla dočkat, až si syn někoho najde a já se třeba, jednoho krásného dne, dočkám vnoučátek.
Jenže syn byl pořád sám. Roky mu přibývaly a on nám stále nepředstavil ani jednu přítelkyni. Čím byl starší, tím větší jsme měli s manželem obavy, že snad zůstane navždy sám. Hodně mě to trápilo.
Pozvala jsem syna a jeho známost na oběd
Když nám syn trochu ostýchavě svěřil, že si někoho našel a rád by nás seznámil, srdce mi radostí poskočilo a udělalo kotrmelec. Konečně jsme se dočkali!
Pozvala jsem syna na oběd a samozřejmostí bylo, že přivede i svoji přítelkyni. Nenapadlo mě totiž ani ve snu, že by nám domů nepřivedl ženu…
Od začátku to bylo jedno velké neštěstí
Jen co se syn objevil mezi dveřmi v doprovodu usměvavého muže, věděla jsem, že tohle nedopadne dobře. Byl to pro nás obrovský šok. Náš syn je gay!
Manžel to nevzal ani trochu dobře. Od začátku to bylo jedno velké neštěstí. Tvářil se, jako by mu uletěly včely. Neodpustil si tu a tam nějakou hloupou poznámku. Styděla jsem se za jeho chování.
Na synovi bylo vidět, že je nervózní. Muselo to pro něho být těžké, tohle nám přiznat. Jeho partner Milan byl ale moc sympatický a choval se velmi slušně. I přes vývoj situace se mi líbil, byl to hodný mladý muž.
Připadám si mezi nimi jako tenisový míček
Když už jsem si myslela, že dá manžel pokoj, jako by do něho vjel roj včel. Zničehonic vystřelil od stolu, u kterého jsme seděli. Začal lámat rukama a nahlas pronášel, že si nikdy nemyslel, že jeho syn bude na chlapy. Použil bohužel mnohem hanlivější označení.
Syn i jeho přítel nejdříve tiše seděli, pak to ale syn nevydržel a i on vybouchl. Řekl o tátovi, že je pokrytec s předsudky, a jestli ho odmítá brát, jaký je, nemusí se vídat. Na to manžel řekl, že to bude nejlepší, protože nesnese pohled na svého syna, jak se objímá s nějakým…no, to slovo, které použil, nechci ani zmínit.
Už jsou to dva měsíce. Vztahy mezi synem a manželem jsou na bodu mrazu. Připadám si mezi nimi jako tenisový míček. Miluji je oba dva a jejich rozepře mě hodně trápí. Jak manžela přinutit, aby syna přijal? A jak přimět syna, aby tátovi odpustil, jak se k němu choval?
Autor: Karolína Nezbedová
