Jan (49): Jednoho večera mi přišla zpráva od bývalky. Hned jsem si zabalil věci a opustil rodinu. Nikdo to nedokázal pochopit

od Nikola Jaroschová
   2 minuty čtení
Muz zprava

Zdroj: Shutterstock

Táňa byla první žena, kterou jsem upřímně miloval. Nerozešli jsme se zrovna v dobrém – vyměnila mě za kolegu z práce. Byl mladší a finančně lépe zajištěný než já, což pro ni byl důvod, proč po osmiletém vztahu udělat tlustou čáru. I přes náš nepříliš šťastný rozchod jsem ji stále miloval.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

A miloval jsem ji, i když jsem si našel novou přítelkyni a s ní po dvouletém vztahu založil rodinu. Narodily se nám dvě krásné děti, na první pohled jsme tvořili ideální rodinku. Já ale stále choval city k bývalé partnerce. Pořád tam uvnitř mě někde byly.

Nemohl jsem ji dostat z hlavy

Nedokážu vysvětlit, čím mě Táňa okouzlila, ale získala si moje srdce. I když mi dala košem, nasadila mi parohy a vlastně mě nepěkně ponížila, nedokázal jsem ji přestat milovat.

A neříkám, že jsem se o to nesnažil. Rok jsem nebyl schopen se na jinou ženu ani podívat. Poté jsem se seznámil s Marikou. Měl jsem ji rád, ale rozhodně ne tak silně, jak jsem miloval Táňu.

Život šel dál. Já si Mariku vzal, narodily se nám děti. Přesto jsem Táňu nedokázal pustit z hlavy. A to i přesto, že jsem o ní nic nevěděl. Podle všeho se odstěhovala, neměl jsem o ní jedinou zprávu. A byl jsem za to vlastně rád.

Míval jsem černé svědomí, že svou ženu podvádím

Moje žena na mně nikdy nepoznala, že není jednou ženou, kterou nosím ve svém srdci. Nikdy jsem se o bývalé přítelkyni nezmínil, nikdy jsem o ní nemluvil. Neměla šanci se o ní dozvědět.

Přesto jsem měl tu a tam pocit, že se ke své manželce, potažmo k celé své rodině nechovám fér. Byly chvíle, kdy jsem myslel na Táňu a přesvědčoval sám sebe, že už k ní nic necítím. Roky plynuly, ale ty city tam pořád byly.

Napsala mi a já neváhal ani vteřinu

Jednoho večera mi přišla zpráva z čísla, které jsem neznal. Když jsem si zprávu přečetl, zastavilo se mi srdce. Na nic jsem nečekal a ještě toho večera si zabalil věci a odešel.

Manželka to nechápala. Brečela a ptala se, co proboha dělám a kam jdu. Srdce mě bolelo, ale nedokázal jsem se jí podívat do očí. Jen jsem za sebou zavřel dveře a odešel za ženou, za kterou mě to celé roky táhlo.

Okolí mě odsoudilo, rodina mě nesnáší

Když mi Táňa napsala, že mě stále miluje a opustit mě byla největší chyba v jejím životě, všechny city, které jsem k ní roky potlačoval, se rázem zdvojnásobily. Nemohl jsem jednat jinak, navzdory všemu jsem ji stále miloval. Miloval jsem ji více než svoji manželku.

Přijít za ní a říci jí celou pravdu byla ta nejtěžší věc, kterou jsem v životě musel udělat. Dostal jsem facku jako hrom. Manželka mě nesnáší, děti mě nechtějí vidět a okolí mě odsoudilo. Je to těžké, ale přesto vím, že jsem nemohl jednat jinak. K Táně mě to táhlo celý život a osud mi dal druhou šanci. O tu se nenechám ničím a nikým připravit.

Autor: Karolína Nezbedová

Související články