Karla (54): Nabídla jsem pomoc nemocné sestře. Odvděčila se mi tím nejhorším možným způsobem

od Nikola Jaroschová
   2 minuty čtení
Zena pomoc sestra

Zdroj: Shutterstock

Pomoc nemocné sestře pro mě byla samozřejmost. Vždycky jsem se jí snažila být dobrou starší sestrou. Chránila jsem ji a dávala na ni pozor. Nyní mě potřebovala a já byla připravena udělat cokoli, abych jí pomohla.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Netušila jsem, že na to jednoho dne tak šeredně doplatím. Nenapadlo by mě, že mi moje vlastní sestra provede něco tak odporného. A přece se tak stalo a mně za to všechno zbyly jen oči pro pláč.

Po smrti rodičů byla mým nejbližším člověkem

O rodiče jsme přišly na můj vkus až příliš brzy. Bylo mi teprve pětatřicet, když zemřel táta, a o dva roky starší, když ho následovala maminka. Sestra je o deset let mladší než já.

Zůstaly jsme jen my dvě. Moje mladší sestra Jolana se stala mým nejbližším člověkem, hrozně jsme se jedna na druhou upnuly.

Měla jsem pocit, že odchod rodičů nás ještě více sblížil. Vždycky jsem tu pro Jolanu byla a věřila jsem, že ona to vnímá stejně.

Onemocněla a manžel se od ní odvrátil

Když se moje sestra vdávala, byla jsem asi jediná, kdo s její svatbou nesouhlasil. Neměla jsem do toho co mluvit, ale její manžel mi z nějakého důvodu nesedl.

Před rokem onemocněla a stalo se něco, co mě nepřekvapilo – opět asi jako jedinou. Když se sestřin muž dozvěděl, že je nemocná a má před sebou náročnou léčbu, vykašlal se na ni.

Sestra zůstala sama. Nemocná a zlomená. Psychicky byla na dně a já byla jediná, kdo tu pro ni zůstal. Nabídla jsem jí pomoc a vzala ji k nám domů. Můj manžel Leoš s tím neměl sebemenší problém, je to vážně báječný chlap.

Nechala se ode mě obskakovat a já mlčela

Byly chvíle, kdy na tom sestra nebyla dobře. Jak fyzicky, tak psychicky. Nechtěla jsem jí křivdit, ale přišlo mi, že si rychle zvykla na luxus, který jsem jí dopřávala.

Nechávala se ode mě obskakovat. Kolikrát třeba jen ležela a já jí nosila jídlo. O všechno jsem se starala, zároveň jsem stále chodila do práce. Domácnost byla na mně.

Dělala jsem to proto, že svoji sestru miluji. Přála jsem si, aby se uzdravila, a věřila jsem, že mi všechnu tu péči jednou vrátí. A že to nebylo jednoduché…

Jak mi tohle mohla udělat moje vlastní sestra?!

Jolana u nás byla půl roku. Celou dobu jsem tu pro ni byla, starala jsem se o ni, dělala jsem vše pro to, aby se cítila dobře duševně i po tělesné stránce.

Jednoho dne jsem se vrátila domů a našla svoji sestru s mým manželem. Asi chápete, jaký pohled se mi naskytl. Byla jsem v šoku, nezmohla jsem se na jediné slovo.

Manžel se omlouval, prý to byl zkrat. Ale pohled v očích mé sestry mi prozradil, že z její strany to byl plán. Odporný, zákeřný plán. To mám za to všechno, co jsem pro ni udělala? Jak mi tohle mohla udělat moje vlastní sestra!

Autor: Karolína Nezbedová

Související články