Viktor Preiss skončil jako malý v dětském domově. Ani jako student neměl lehký život

od Šárka Blahoňovská
   2 minuty čtení
viktor preiss

Zdroj: Nextfoto

Pětasedmdesátiletý herec Viktor Preiss je ve svém věku velmi uznávaný a oblíbený umělec. Málokdo ale ví, že než se stal tím, kým dnes je, prošel si mnoha strastmi. Jeho dětství nebylo příliš šťastné, značnou dobu z něj totiž strávil v dětském domově.

Jako chlapci mu přezdívali Kulda. Žil v Karlíně, byl to podle vlastních slov pěkný rošťák a občas tak trochu nezbeda, který prováděl jednu klukovinu za druhou. S kamarády trávili čas v pionýru kouřením na tajných místech a vymýšlením lumpáren. Jak se ale stalo, že se dostal do dětského domova?

„Já jsem byl rošťák, Kouba, Hnízdil, Bukač, Preiss – toto kvatro znamenalo pro karlínské ulice dost. To byla naše partička, která byla tehdy odšátkována v ústředním domě pionýrů za kouření a chování. Já měl dvojku z chování. Byli jsme odstrašujícím příkladem,“ směje se ve vzpomínkách Preiss pro Český rozhlas Dvojka.

Nikdy nebyl sirotkem

Když byl ve čtvrté třídě, z Prahy byl odstěhován do dětského domova v Pyšelích. O své mamince Jindřišce Gabriele Preissové toho údajně moc neví, sotva si ji pamatuje. Současně říká, že nikdy nebyl sirotkem, vždy kolem sebe měl někoho, kdo by ho obejmul a dal mu najevo, že není sám.

„To asi mohu zmínit, já jsem nikdy nebyl sirotkem, ale dlouho jsem od té doby, což bylo od čtvrté třídy, nežil doma. Byl jsem odstěhován z Prahy. A pak jsem dlouhá léta Pražákem byl, ale jaksi na výspách jiných míst,“ přiznal Preiss. Kamarády a někoho, kdo by ho miloval, měl ale vždy.

Život neměl lehký ani jako student. Na druhou stranu se ale snaží myslet především na věci, které ho posílily a udělaly z něj člověka, kterým je dnes. Ačkoli si prošel mnoha problémy, tak má dnes plnou hlavu pozitivních vzpomínek, kterými vytěsňuje všechny ty negativní.

Život v drsných podmínkách

„Žil jsem v sociálních podmínkách, v takových docela střídmých a drsných. Ale vzpomínám na to strašně rád. A i ty Pyšely, kde je dodneška dětský domov, tam jezdím, mám tam dokonce v okolí chatičku, je to určitý sentiment,“ svěřil se herec podle webu kafe.cz.

„Vracel jsem se do situací, které pro mě byly příjemné a změnily mi život. Když jsem se třeba dostal na říčanské gymnázium, což byla taková slunná léta. Já jsem tam potom dokonce bydlel i na bytě, dostával jsem do ešusu v jídelně dvojitý oběd, abych měl na večer,“ vysvětluje.

Ačkoli jako dítě a mladík měl život komplikovaný, dnes je šťastný a podle všeho je to i díky tomu, čím vším si prošel. To, že se stal oblíbeným hercem, má na svědomí i jeho hektický život, který ho mnohému naučil. Nejprve prý musel být dobrým člověkem, aby se mohl stát i dobrým umělcem.

Zdroj: Blesk, dvojka.rozhlas.cz, kafe.cz

Autor: Shani Maiová

Související články