Lucie (22): Před přítelem skrývám tajemství, za které se hrozně stydím. Brzy mu ale budu muset říci pravdu

od Nikola Jaroschová
   2 minuty čtení
Divka tajemstvi

Zdroj: Shutterstock

Ve vztahu by jeden před druhým neměl mít žádné tajemství. Jsem člověk, kterému hodně záleží na upřímnosti. Nemám ráda lidi, kteří nejednají fér a dělají věci za zády druhých. I přes své zásady a přesvědčení se ale právě teď ke svému příteli nechovám nejlépe.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Mám před ním tajemství a tajím ho už dva měsíce. Nejsem na to pyšná, zvláště proto, že sama od něho očekávám, že ke mně bude upřímný. Trápí mě to, ale stydím se přiznat pravdu. Nejhorší na tom je, že brzy budu muset kápnout božskou. Déle už své tajemství držet nemohu…

Dřív jsem si připadala divná

Moje spolužačky s tím začaly už na střední škole. Povídaly si o svých zkušenostech během přestávek mezi předměty. Já vždycky jen tiše naslouchala. K tomuto tématu jsem totiž neměla co říci.

Zatímco se ony chlubily, co už v posteli zažily, já neměla ani pořádnou známost. Ano, s někým jsem na střední chodila, ale necítila jsem se na to, abych pokročila na další metu.

Dřív jsem si připadala divná. Nejednou si mě kamarádky z legrace dobíraly a mě to trápilo. Byl konec střední školy, já nastupovala na vysokou a pořád jsem byla panna.

Myslí si, že je za tím něco jiného

Právě na vysoké škole jsem potkala svého současného přítele Robina. U mě to byla láska na první pohled, okamžitě jsem se do něho zakoukala.

Začali jsme spolu chodit. V našem věku už se předpokládá, že budeme mít vztah se vším všudy. Jenže nemáme. Robin si myslí, že prostě jen nikam nespěchám, a díky bohu na mě zatím ani nijak zvlášť netlačil.

Jasně, když jsme spolu sami, o něco se pokouší. Já ale vždycky ze strachu ucuknu a on toho nechá. Je trpělivý, ale mně je jasné, že bez toho to nepůjde věčně.

Stydím se mu přiznat pravdu

Chodíme spolu dva měsíce a nic víc mezi námi nebylo. Robin by určitě chtěl, poznám to na něm. Sice mi neřekl nic napřímo, ale já to vycítím. Vždyť je to logické.

Jenže já se tak moc stydím přiznat, že jsem ještě nikdy s nikým nespala, že stále odkládám den, kdy mu řeknu pravdu. Co když se na mě kvůli tomu bude dívat skrz prsty? Co když v jeho očích budu divná? Co když mi dá kopačky?

Je mi jasné, že pravdu budu muset říci již brzy. Takhle to dál nejde, mohla bych o Robina přijít a to určitě nechci. Tak mi držte palce, ať ten strach překonám. Vždyť se možná nemám za co stydět, ne?

Autor: Karolína Nezbedová

Související články