Kniha není dar, dokud není přečtena. (Anonym)
Když má někdo ve vaší rodině problém, ať fyzický nebo emocionální, a vy víte, že jsou způsoby, jak by si mohl pomoci sám, co uděláte? Jestliže vás nepožádá o radu a vy mu stejně řeknete, co by měl dělat, stanete se břemenem a on bude mít většinou pocit, že je posuzován a kontrolován. To připravuje půdu pro neúspěch. Nebude se dívat na vaši radu jako na dar a jeho zájem vidět vás poklesne.
Když takovým příbuzným přinesete knihu nebo informaci a řeknete jim, že vám pomohla, skutečně jste je obdarovali. Váš čin dokazuje, že se o ně staráte. Poskytli jste zdroj a je na nich, zda jej použijí, nebo ne. Musíte se však také smířit s možností, že vaši knihu nikdy neotevřou ani vám nezavolají.
Darem je to, že se staráte. Každý potřebuje někoho, kdo se stará. Jestliže se stanete pedantem, dar zničíte. Musí mít touhu a záměr, aby použili dané informace, přečetli si knihu, změnili životní styl nebo cokoli jiného, co se od nich žádá. Stane-li se kritizujícím učitelem, rodičem nebo manželským partnerem, ničíte dar, který jste nabízeli.
Dávejte svou lásku a soucítění v podobě daru, ale pamatujte si tuto větu z kréda Al-Anona: „Jen pro dnešek se zdržím zdokonalování někoho kromě sebe.“
Zdroj: Převzato z knihy 365 receptů pro duši od Dr. Bernie S. Siegela, vydalo Nakladatelství Pragma v roce 2010
Zdroj Foto: Pixabay
