Pavlína (30): Podařilo se mi oklamat okolí, že si žiju jako v pohádce. Když to prasklo, všichni se mi vysmáli

od Nikola Jaroschová
   2 minuty čtení
Zena ostuda

Zdroj: Shutterstock

Díky sociálním sítím se mi podařilo vytvořit kolem sebe iluzi ideálního života. Zahrnovala jsem své sledující fotkami, na základě kterých měli dojem, že si žiju jako v pohádce. Jen já věděla, že to ve skutečnosti není pravda.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Líbily se mi jejich obdivné komentáře. Záviděli mi. Psali mi zprávy, že by chtěli žít jako já. A to mi dělalo dobře. Nenapadlo by mě, že pravda jednoho dne vyjde najevo…

Ovládla jsem sociální sítě

Kdekdo by nad tím kroutil hlavou, ale pro mě byly sociální sítě něco jako druhý domov. Trávila jsem na nich podstatnou část dne. Několik hodin jsem měla telefon v ruce a budovala něco, co ve skutečnosti byla jen iluze.

Jenže to nikdo nevěděl. Sledovali mě naprosto cizí lidé. Pořád přibývali další a další. Všechny zajímalo, co nového v mém životě je. A já jim ráda nabízela pohled do mého soukromí. I když bylo hrané.

Nic z toho nebyla pravda

Všichni, kdo mě sledovali, si mysleli, že si žiju jako v pohádce. Postovala jsem fotky, jak chodím ke kadeřnici, jak vysedávám v kavárně, a vytvářela jsem dojem, že v podstatě nedělám nic jiného.

Často jsem v obchodě vyfotila nějakou věc a napsala k tomu popisek, co jsem si zrovna koupila. Danou věc jsem potom vždy vrátila na místo, nikdy jsem si nic neodnesla domů. Mělo to tak jen vypadat a fungovalo to.

Desítky zpráv denně, jak mi závidí

Dostávala jsem nejen komentáře pod fotky, a že jich kolikrát byly stovky, ale i mnoho soukromých zpráv. Prakticky denně mi někdo napsal, že by si přál žít jako já.

Dělalo mi to dobře. Věděla jsem, že lidem lžu, ale jejich pozornost se mi moc líbila. Proto jsem na sebe nabalovala další a další lži. A nenapadlo mě, že by to jednoho dne mohlo prasknout.

Ponížila mě přede všemi

Bohužel jsem si nedala pozor a hřála si na prsou hada. Seznámila jsem se s Lindou. Tvářila se jako kamarádka a já jí po čase svěřila, jak všem kolem sebe lžu. A ona mě podporovala, dokonce tvrdila, že ona to dělá podobně.

Jenže po nějaké době vyšlo najevo, že Linda nebyla kamarádka ani omylem. Vytvořila profil na sítích, na kterém mě parodovala, a navíc všem ukazovala, jaká je realita. Vyfotila to u mě doma, kde to rozhodně nevypadalo jako na fotkách. A nezapomněla napsat, že všechno jsou jen lži.

Přišla jsem o všechno

Život na sociálních sítích pro mě velmi znamenal. Natolik jsem se ponořila do lži, že jsem samu sebe nakonec přesvědčila o tom, že je to pravda. I když nebyla.

Kvůli Lindě jsem o všechno přišla. Hodně lidí mě přestalo sledovat. Psali mi, že jsem lhářka. Šířilo se to mezi další a další sledující. Najednou jsem neměla prakticky nikoho.

Pro někoho jsou sociální sítě postavené na hlavu. Naprostá zbytečnost. Pro mě to byla součást života. Dlouho mi trvalo, než jsem se smířila s tím, že už nemám tu iluzi. Že mi lidé nezávidí, naopak mi vyčítají, že jsem je vodila za nos. Nebylo to správné, ale já nic jiného neměla. A teď už nemám ani tu iluzi. Nemám nic.

Autor: Karolína Nezbedová

Související články