Někdo sice svatbu považuje jenom za obřad, který není pro život důležitý, mnozí se dokonce vázat nechtějí, pro většinu žen, ale i mužů, je však svatba něčím, co si představují už od mladého věku. Kdy je ale ten nejlepší čas na to se vdávat či ženit?
Pokud si mladá dívka najde partnera, není výjimkou, že sní o tom, jak si ho jednou vezme. Jenomže v jejích představách si bere člověka, se kterým je právě teď. Nemyslí na to, že se za pár let může povaha partnera mírně změnit, a svatba tím pádem bude úplně jiná, než očekávala.
Přesto je podle psychologů dobré mít nějaké představy, je dobré snít a plánovat a pozorovat i sám na sobě, jak se naše názory mění, jak jsme najednou jiní a chceme jiné věci.
Škola a kariéra by měly mít přednost
Podle psychologa Nicholase H. Wolfingera z Institutu rodinných studií by měli lidé zapomenout na svatbu, dokud jsou ještě na střední, nebo na vysoké škole. Pokud si toho totiž na sebe naberete hodně, školu možná nedokončíte.
Na druhou stranu také hrozí, že se právě kvůli velkému stresu manželství rozpadne. A pokud zvládnete školu i manželství, pravděpodobně vás čeká psychická zátěž, která vás dožene až k vyhledání odborníka.
Samozřejmě by se dalo argumentovat tím, že někdo na vysokou školu nešel, a proto by se už v jednadvaceti mohl v klidu hnát do chomoutu. Ale ani to podle psychologů není správně.
Lidský mozek se totiž do 25 let vyvíjí, takže do té doby je ještě pravděpodobnost, že se naše názory změní a uvidíme situaci úplně jinak. U žen je tedy na vdávání ideální věk mezi 25 až 29 lety.
U mužů je to zhruba okolo 32 let, kdy už mají vybudovanou kariéru a jsou schopni zabezpečit rodinu. I statistiky potvrzují, že lidé, kteří se vzali dříve, mají až o 50 % vyšší rozvodovost než ti, kteří do toho takzvaně praštili ve věku vymezeném vědci.
Svatba po čtyřicítce?
Zhruba do 35 let je tedy u lidí běžné se ženit a vdávat. Někteří lidé na to jdou trochu později, což nevadí. Ale co lidé, kteří se chtějí brát ve věku čtyřiceti let a vyšším? Jak je to se statistikami u nich?
Podle psychologů se starší lidé většinou neberou z lásky, ale spíše proto, že se bojí samoty. A proto je u nich také o něco vyšší procento rozvodovosti.
Vědci doporučují v případě starších párů spíše soužití na hromádce, ale pokud si je člověk i po letech jistý tím, co chce, svatbu nevylučují. I tak ale varují, že to nemusí vždy dopadnout dobře.
Navíc by se měl člověk vyhnout svatbě s někým, kdo už rozvodem prošel. Pokud se totiž potkají dva čtyřicátníci, je dost možné, že už za sebou alespoň jeden z nich má vztah, ze kterého odešel přes soudy.
Závěr tedy zní, že svatba by neměla proběhnout ani moc pozdě, ani moc brzy. Ideální je také s partnerem před sňatkem alespoň tři roky žít ve společné domácnosti, protože jedině tak poznáme, že s ním skutečně chceme být.
Zdroj: timesofindia.indiatimes.com, consent.yahoo.com, healthdigest.com
Autor: Shani Maiová
