8.-14.7.: Týden tisíců nesdílitelných úkolů a danajský dar?

od Nikola Jaroschová
   2 minuty čtení

Začátek týdne přináší nabídku, kterou není dobré přehlédnout. Je totiž klíčem k něčemu velmi milému a cennému. K něčemu, co by nás v životě strašně moc bavilo. Je to úleva, je to pro někoho třeba uzdravení, zlepšení situace, která umožní vůbec pomýšlet na něco dalšího. Dostanete něco, díky čemu si budete moci v životě dovolit další krok. A přichází nám to tu z rukou muže, citlivé osoby, nebo ze směru, který jste nečekali. Nese to v sobě „změknutí srdce“  – ten klíč je ze směru, který mimořádně lidsky potěší, protože je myšlen s láskou.

Ten dar si rozhodně vezměte, poděkujte, protože zítra se to už nemusí opakovat, a dilema, které s sebou přinese tato informace nebo dar už si rozhodněte sami. Role toho „dárce“ tu končí a chvílemi mám dojem, že ten dar může někdo časem v týdnu vnímat jako danajský. Jako by vás za něj někdo nepochváli, někomu se stal váš nový nápad trnem v oku. Můžete i sami začít pochybovat nad správností této cesty, ale pokud se nezaleknete, tak s koncem týdne uvidíte, jak to skutečně je.

Že ta šance na nové zvažování o budoucnosti je zároveň i dost dobrým vytržením trnu z paty. Trnu, který byl možná tak dlouho zaražen, až jste si s ním zvykli žít. Jednoduše postupně se celý týden vyloupne skrze naději, šance, ale i pochyby nebo vzpomínky na porážky, nepříjemné zmatené situace. Vyloupne se do uvědomění, že by na tom novém bylo dobré pracovat. Je to něco dlouhodobého, ačkoliv pro někoho to může být už velmi dobrý dílčí výsledek.

Máme šanci ocenit minulé porážky, které se připomínají, máme šanci s nimi naložit pozitivně. To, co se nám začátkem týdne dostává pod kůži má tu druhou stranu mince – dotýká se to něčeho bolavého, snad překročení ega nebo umanutosti, kdy jasně uvidíte, že jenom když na sobě zapracujete nebo něco změníte, tak pak oceníte celou šíři toho daru – a táhne se to celý týden, takže… i druhý prázdninový týden je takový niterný, složený ze spousty naprosto osobních a nesdělitelných, nesdílitelných úkolů, a chce po nás celkem slušný úklid – v konkrétním tématu „nechceš už konečně zapomenout na něco, přiznat si něco, dobré i zlé – a podle toho se zachovat“, protože tady je podávaná ruka ke smíru, ale odpustit musíte i vy.

A ještě jedna věc, ta zdánlivá nepohoda poloviny týdne může naznačovat to, co se nám v plné šíři vyvalí příští týden, 16.7. v době úplňku v Kozorohu. Tam nám totiž bude konečně umožněno pracovat.

Renata Petříčková, www.umodrekocky.blog.cz

YT, Bonboniéra U modré kočky

Související články